CESTOVNÍ RUCH
Město Police nad Metují leží 450 m nad mořem v mělké kotlině dokola ověnčené lesy a horami širokého pásma bohatě členěného broumovského mezihoří, které v oblasti horní Metuje vyplňuje úval mezi Krkonošemi a Orlickými horami a tvoří jihovýchodní část broumovského výběžku. Je zasazeno do srdce tak zvané "polické křídové pánve", proslavené množstvím pískovce, který v Broumovských stěnách, na Ostaši a zvláště v Teplickoadršpašských skalách vytvořil za miliónů let geologického vývoje nevyčerpatelné zdroje jedinečných přírodních krás.
Police nad Metují - Ostaš - Žďár nad Metují - Police nad Metují (15,2 km)
Krátký výlet na stolovou horu Ostaš (700 m n.m.), během kterého projdete její dva skalní labyrinty. Výškový rozdíl mezi Policí nad Metují a vrcholkem Ostaše je 250 metrů. Na Ostaši, tedy na území přírodní rezervace, je zakázána jízda na horských kolech.
Popis trasy
Police nad Metují, Masarykovo náměstí - vyjdeme po zelené značce Kostelní ulicí okolo radnice a kláštera k Panské kovárně (0,4 km), zahneme doleva a za fotbalovým hřištěm doprava ulicí, později pěšinou v lukách až k dolní stanici lyžařského vleku (1,2 km). Pokračujeme pěšinou tzv. Nebíčkem až na asfaltovou cestu, kde zahneme vlevo a zakrátko doprava k bývalé bukovické pile (1,7 km). Od ní se dáme strmou lesní pěšinou ve stráni vzhůru k sousoší Krista na Olivetské hoře (1,9 km). Dále jdeme cestičkou podle polí, přejdeme širokou polní cestu, až na asfaltovou silnici. Zahneme doleva, po chvilce odbočíme vpravo a podél plotu zahrady dojdeme k hlavnímu rozcestníku turistických cest v osadě Ostaši. Pokračujeme ještě sto metrů okolo stánku s občerstvením k dalšímu rozcestníku na kraji lesa (3,5 km).
Zde začínají dva samostatné okruhy skalními labyrinty. Modře je značen okruh Horním labyrintem. Kočičí skály (Dolní labyrint) si můžete projít po značce zelené.
Nyní půjdeme doleva po modré značce vzhůru k Vydří bráně a odtud nás značka provede malým skalním bludištěm na vyhlídku na Zbrojnoše (4,4 km), dále kolem Čertova auta a Zrádce na Krtičkovu vyhlídku za Cikánkou (4,7 km). Pokračujeme až na vrchol Ostaše na Frýdlantskou skálu s vyhlídkou (4,9 km). Modrá značka uzavře okruh u Výří brány (5,5 km) a vrátí se stejnou cestou, kterou jsme přišli, na rozcestí turistických cest u občerstvení (6,2 km).
Nyní navážeme na okruh Dolním labyrintem. Vyjdeme tentokrát po zelené značce, která po 400 metrech uhýbá ze široké cesty doprava ke hraně okrajových stěn na vyhlídku nad Barrandovem (6,7 km).
Odbočka do sluje Českých bratří: jdeme doprava a po schodech a žebřících sejdeme prudce do skalní soutěsky Sluje. Stejnou cestou se vrátíme zpět (7 km).
Zelená značka nás vede po okrajích skal přes několik vyhlídek, později projdeme úzkými soutěskami a průchody až na prostranství před Kočičím hradem (8,1 km). Stejnou cestou se nyní musíme vrátit zpět na rozcestí turistických cest u občerstvení v osadě Ostaši (9,6 km). Odtud jdeme po modré značce po silnici (směrem na Žďár nad Metují) k cípu lesa, kde začíná odbočka k Samaritánce.
Odbočka k Samaritánce je modře značena a je dlouhá 700 metrů. Stejnou cestou se vrátíme zpět (11,2 km).
Nyní sejdeme spolu s modrou značkou po silnici dolů do Žďáru nad Metují na křižovatku s hlavní silnicí (13,4 km). Zde modrá značka pokračuje doprava k železniční stanici Žďár nad Metují (600 metrů). My se ale vydáme po žluté značce doleva sto metrů na náves a stále po silnici k lesu nad obcí, kde žlutá značka odbočuje vpravo po pěšině (14,6 km). Pěšina nás povede dolů Strážnicí, později uličkami Záměstí na polické náměstí (15,2 km).
Zajímavá místa na trase
Sousoší Krista na Olivetské hoře pochází ze začátku 19. století. Původně bylo celé polychromováno.
Ostaš (700 m n.m.) je výrazná, silně rozčleněná stolová hora, jejíž území je tvořeno dvěma krami. Ve východním úbočí vyšší kry najdete Horní labyrint, nižší severovýchodní kra Ostaše, která podél zlomu o sto metrů poklesla, skrývá rozsáhlý Dolní labyrint s Kočičím hradem (též Kočičí skály). V okrajových částech Ostaše dochází k měřitelným pohybům skalních masivů a věží. Tyto jevy jsou od roku 1989 zkoumány pomocí geodetické sítě a speciálních měřidel, která byla na Ostaši instalována. Měřidly byl zaznamenán 22. dubna 1992 dokonce i "skočný" vliv lokálního zemětřesení o síle 2,4 st. Richterovy stupnice. Ve vrcholové části Ostaše byla roku 1956 vyhlášena přírodní rezervace o rozloze 29,5 ha. Přírodní památka "Kočičí skály", vyhlášena v témže roce, má rozlohu 6,08 ha.
Kaple sv. Kříže v osadě Ostaši z roku 1895 byla postavena ze zbytků dřívějšího kostela, který byl postaven začátkem 18. století na místě původně dřevěné kaple z konce 15. století.
Krtičkova vyhlídka je pojmenována po velkém propagátorovi turistiky na Policku, polickém knihaři Antonínu Krtičkovi (1880-1952).
Cikánka - skalní útvar v Horním labyrintu. Na tuto věž byl podniknut vůbec první horolezecký výstup na Ostaši. 18. července 1939 na ni vystoupili němečtí lezci Alfred Hermann, P. Hofmann a H. Hofmann. Za války byl Ostaš rozdělen státní hranicí. Horní Ostaš byl tehdy pro české horolezce nedostupný. V roce 1944 podnikli místní lezci první výstupy v Dolním labyrintu. Od té doby je tato skalní oblast oblíbeným místem horolezců. Nyní je zde vylezeno přes sto věží a masivů, na které vede více než pět set výstupových cest.
Sluj Českých bratří - po porážce stavovského povstání a po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí opustilo mnoho evangelíků zemi. Nastala rekatolizace. I broumovská katolická vrchnost nutila poddané odvrátit se od protestantské víry a přijmout zpět víru katolickou. V této době se scházeli v dnešní Sluji Českých bratří na začátku Dolního labyrintu evangelíci z okolí a konali zde tajné bohoslužby. Na podzim roku 1921 objevil Antonín Krtička ve sluji kámen s letopočtem 1627. Jelikož Čeští bratři ale na Policku nikdy nepůsobili a písemné doklady o konání bohoslužeb v ostašských skalách neexistují, je třeba vše chápat jako místní pověst. Krtičkův nález památného kamene je podle historiků mystifikace.
Kočičí hrad se jmenuje skupina skal v závěru Dolního labyrintu. Mohutný skalní masiv je rozdělen několika průchodovými komíny a úzkými slujemi.
Samaritánka-reliéf vytesaný do pískovcové skály nad pramenem je lidová práce z poloviny 19. století. Zobrazuje ženu podávající vodu sedícímu Kristu.
Městský park Strážnice byl založen roku 1830. Tou dobou prý každý ženich žádající o sňatek zde musel vysadit jeden strom.
Pověst o zrádci
Hubení kacířů ohněm i mečem bylo heslem vojsk slezských knížat, táhnoucích na pomoc králi Zikmundovi v bojích proti husitům. Vojska přišla do Čech zřejmě přes Broumov, kde našla podporu. Nejbližším cílem jim byla Police. Protože městečko nemělo žádné hradby, jeho obyvatelé neměli vůbec pomyšlení na nějakou obranu. Lidé z Police i z některých okolních vesnic hledávali za válek útočiště na vrcholu hory Ostaše.
Slezané přitáhli dne 27. května 1421, město vypálili a pobili všechny, kdo zde zůstali. Potom hnali útokem do ostašských skal. Pověst říká, že jim cestu k ostašskému bludišti prozradil hlavňovský mlynář Holinka, jehož zajali po cestě. Byla jich přesila, a tak lehce přemohli obránce. Pak povraždili ukryté muže, ženy a děti. "Mnohým jazyky vyřezávali, jiné se skal sházeli, také ženy a panny některé prý za vlasy na stromy věšeli." Tak bylo Policko opět přinuceno k poslušnosti. Zrádce, jenž úkryt prozradil, na zpáteční cestě popravili.
Osud Polických připomíná Hlava zrádce, skalní útvar v Horním labyrintu nedaleko turistického okruhu. Také za třicetileté války i za války sedmileté se mnoho lidí ukrývalo ve skalách na Ostaši.
Husitská mincovna na Ostaši
Romantická zákoutí ve skalách si přímo říkají o tajuplné příběhy. Následující pověst se váže k událostem v kraji v době, kdy zde husité drancovali kláštery a bohatá panství. Tehdy prý ve sluji poblíž Kočičího hradu zřídili dílnu, ve které razili ze získaného zlata a stříbra mince. Kromě potřebných nástrojů k ražení mincí tam však ukrývali další cenné předměty a drahé kovy.
Dnes nikdo neví, kde se mincovna nacházela, a tak když husité kraj opustili, zůstal poklad lidským zrakům navždy skryt.
Police nad Met. - Suchý Důl - Slavný - Pánův kříž - Řeřišný - Slavný - Police nad Met. (25 km)
Okruh po jihovýchodní části Broumovských stěn. Trasa není vhodná pro horská kola, protože mezi Pánovým křížem a Řeřišným je místy vedena nesjízdnými skalními labyrinty. Od Pánova kříže můžete pokračovat po trase do Broumova a zpět do Police nad Metují se vrátit autobusem, nebo můžete okruh opustit v Řeřišném, dojít do Machova a do Police nad Metují se vrátit autobusem.
Popis trasy
Police nad Metují, Masarykovo náměstí - vyjdeme po zelené značce Tomkovou ulicí, na křižovatce u hospody Krčma (0,4 km) odbočíme doleva do kopce a po sto metrech zabočíme spolu se značkou doprava na pěšinu mezi domy. Jdeme tři sta metrů podél vodního náhonu, projdeme dvorem dalšího domu a za ním zabočíme doleva. Značka nás povede podél městského koupaliště, později mezi zahradami přes křižovatku turistických cest Ochoz (zde začíná žlutá značka a vede doleva do Hlavňova a rovně přes louku na okraj lesa. Projdeme podél Lurdské kapličky (2,2 km), po třech stech metrech přejdeme přes potok Ledhujku a vyjdeme na asfaltovou silnici v Suchém Dole.
Vydáme se po silnici doleva na křižovatku turistických cest na návsi (2,9 km). Doprava vede žlutá značka, po které se budeme na konci naší trasy vracet zpět. Nyní jdeme stále po zelené značce po silnici mírně vzhůru až na křižovatku turistických cest u sochy sv. Jana Nepomuckého ve středu Slavného (5,1 km). Zde modrá značka, která se k nám zleva připojila před obcí, zahýbá doprava. My pokračujeme mírně doleva po žluté značce okolo hasičské zbrojnice a lidového kříže vzhůru nad obec na křižovatku turisických cest Nad Slavným (5,9 km). Při pohledu zpět se nám za dobrého počasí naskytne daleký výhled do kraje. Pokračujeme Vambeřickou cestou doprava spolu s červenou značkou po asfaltové silnici se zákazem vjezdu motorových vozidel až ke značené odbočce na Slavenskou vyhlídku (6,3 km).
Odbočka na Slavenskou vyhlídku je značena červeně: po třech stech metrech nás dovede na okraj skalních srázů. Vlevo vidíme v popředí skály v Zaječí rokli, za nimi Broumov pod závěrem Javořích hor, přímo pod námi jsou Martínkovice, vpravo rámuje výhled skalnatý vrchol Velké kupy a zcela vpravo se do svahů zařezává Třešňová rokle. Z vyhlídky se vrátíme stejnou cestou na silnici (6,9 km).
Pokračujeme dále po silnici až na rozcestí turistických cest u Pánova kříže (9,4 km). Proti nám sem přichází červená značka od Machovského kříže.
Okruh po Božanovském Špičáku (773 m n.m.): od Pánova kříže vyjdeme po žluté značce mírně stoupající pěšinou ve vysokém lese. Brzy se nám doprava naskytne pohled na vysokou věž Špičák a zakrátko projdeme malým skalním bludištěm až na vyhlídku (10,2 km). Vpravo vidíme táhlý hřbet Boru, vlevo od něho dvojvrchol polské Hejšoviny (Szczeliniec) a pod ním obec Pasterku. Přímo pod námi je Suchý vrch (720 m n.m.). Z vyhlídky pokračujeme dále až do míst, kde žlutá značka končí, a doleva po zelené značce dojdeme po sto metrech zpět k Pánovu kříži (10,9 km).
Nyní se vydáme po žluté značce doprava a po pěšině ve vysokém lese dojdeme na Junáckou vyhlídku (11,4 km). Vlevo vidíme skalnaté srázy Božanovského Špičáku a před námi opět Hejšovinu a Bor. Pokračujeme stále po žluté značce, která nás provede úzkými průchody skalního Bludiště, později nás dovede k úzkému skalnímu průchodu Soví hrádek (13,3 km) a svede příkře dolů na širokou lesní cestu (13,7 km). Jdeme doprava jižním úbočím Signálu (708 m n.m.), později sejdeme vlevo dolů na křižovatku turistických cest nad hájovnou v Řeřišném (15,4 km).
Žlutá značka pokračuje rovně přes potok Stekelnici do Machovské Lhoty na Bor, my jdeme po silničce doprava spolu s modrou a červenou značkou. V místě, kde se od nás doleva červená značka odpojí, je před námi chráněná lokalita s výskytem masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Po dvou stech metrech odbočíme spolu s modrou značkou ze silnice doprava a jdeme lesem kolem několika chat (v tomto úseku stezka často mění svůj směr, je však dobře označena). Po závěrečném stoupání se dostaneme na okraj lesa (19,4 km), zabočíme doprava a polní cestou dojdeme na křižovatku turistických cest u sochy sv. Jana Nepomuckého na Slavném (20,6 km).
Jdeme po silnici padesát metrů doleva a spolu se žlutou značkou odbočíme doleva na polní cestu, která nás kolem Ringlova a Cihlářova kříže dovede až ke sv. Trojici (21,9 km). Zde zabočíme doprava a po dvou stech metrech se dostaneme na křižovatku turistických cest v Suchém Dole (22,1 km). Tím se uzavřel okruh naší trasy. Nyní se vrátíme stejnou cestou, kterou jsme vyšli, zpět na náměstí v Polici nad Metují (25 km) nebo můžeme jít přímo po silnici bez turistického značení.
Zajímavá místa na trase
Police nad Metují - radnice na náměstí byla původně dostavěna roku 1595 a stála tehdy v jeho středu. Několikrát vyhořela a byla obnovena. Dnešní jednopatrová barokní budova byla postavena roku 1718. Její cibulovitou věž po požáru v roce 1842 nahradila roku 1876 osmiboká věž s cimbuřím ve slohu tudorské gotiky.
Sloup Bolestné Panny Marie na náměstí pochází z roku 1707. Jedná se s největší pravděpodobností o dílo Jana Brokofa.
Empírová kašna uprostřed náměstí je z roku 1819.
Hostinec "Krčma" byl postaven již za opata Otmara Zinkeho roku 1720.
Ochoz - louka u křižovatky turistických cest s výskytem vzácného vstavače mužského (Orchis mascula).
Kaple Panny Marie Lurdské pod Suchým Dolem byla postavena roku 1883.
Suchý Důl - Ukřižování z roku 1825 stojí na podstavci s figurálními reliéfy.
Slavný - lidový kříž z r.1839 stojí u hasičské zbrojnice na podstavci s reliéfy.
Kutzerova stezka se jmenuje úsek naší trasy mezi Pánovým křížem a Řeřišným. Název je uváděn na starších mapách. Stezka je pojmenována podle svého zřizovatele Karla Kutzera, někdejšího lesníka v Řeřišném.
Kříž nad hájovnou na začátku Černého dolu je z roku 1858.
Hájovna v Řeřišném byla postavena roku 1852 v pozdně klasicistním slohu. Nad vrcholem jsou znaky opata a konventu broumovského kláštera.
Řeřišný - slatina a navazující vlhké louky podél potoka Stekelnice jsou chráněny již od 40. let. Roste zde řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. Mezi jinými suchopýr širolistý, upolín nejvyšší, ostřice bleší či rosnatka okrouhlolistá.
Police nad Met. - Hlavňov - Hvězda - Kovářova rokle - Police nad Met. (11km)
Krátký okružní výlet. Čeká vás mírné stoupání přes Klůček, později musíte překonat prudší stoupání z Hlavňova na Hvězdu (celkem asi 250 m). Krátce půjdete po hřebenu Broumovských stěn s několika možnostmi výhledu na Broumovskou kotlinu a Javoří hory, sestoupíte divokou Kovářovou roklí s vysokými pískovcovými stěnami a přes tradiční poutní místo u Suchého Dolu dojdete zpět do Police nad Metují.
Popis trasy
Police nad Metují, Masarykovo náměstí - vyjdeme po červené značce, která nás povede úzkým průchodem v severovýchodní části náměstí do Hvězdecké ulice. Po sto metrech mineme budovu staré školy a kolem hřbitovní zdi stoupáme mírně vzhůru na okraj města. U posledních domů (0,6 km) skončí asfaltová cesta a my pokračujeme cestou mezi poli mírně vzhůru na křižovatku polních cest (1,2 km). Sto padesát metrů vlevo vidíme mezi třemi smrky pískovcový sloup zvaný Cikánka a za ním zalesněný vrchol Klůčku (614 m n.m.). Pokračujeme po cestě, překřížíme asfaltovou silnici (2 km) a lesem sejdeme prudce dolů na silnici v Hlavňově (2,6 km). Jdeme po ní doleva a vzápětí zabočíme doprava k rozcestníku turistických cest.
Červená značka pokračuje do Kovářovy rokle. My jdeme po modré značce, která zde začíná, doleva vzhůru po silnici. Mineme bohatě zdobené sousoší Ukřižování a vystoupáme po silnici až na parkoviště na jejím konci (4,3 km). Modrá značka nás po dvou stech metrech dovede na rozcestí turistických cest před kaplí Panny Marie Sněžné na Hvězdě (4,5 km). Pokračujeme doprava po červené značce, po půl kilometru nás stezka provede prvním malým skalním labyrintem, v jehož středu nepřehlédněte krátkou odbočku doprava k vyhlídce do Kovářovy rokle zvané Skalní divadlo. Po dalších sto padesáti metrech dorazíme na křižovatku turistických cest Nad Kovářovou roklí (5,2 km).
Pokračujeme rovně po červené značce, odbočíme doprava strmě dolů také po červené značce a sejdeme přes kovárnu ( 5,4 km) a odbočkou do Mariánské jeskyně až na křižovatku se žlutou značkou (6,4 km). Po červené značce pokračujeme okolo osady Večernice s monumentálními totemy (6,6 km), projdeme mezi chatkami a kolem pamětní desky Jiří Vostrého - Žitavce dojdeme až na hráz Hlavňovského rybníka (7,2 km).
Jdeme stále po žluté značce na silnici, zahneme doleva a vzápětí doprava přes louku do lesa (7,7 km), kterým dojdeme k Čertově skále (8,3 km). Žlutá značka nás dále dovede k dřevěné kapličce (8,7 km) a po schodech sejdeme k pramenu, kde je začátek křížové cesty. Pokračujeme lesem, později okolo zahrad na křižovatku turistických cest Ochoz (9,5 km), kde žlutá značka končí a my jdeme po zelené značce dále mezi ploty zahrad ke koupališti (9,9 km). Značka nás mezi domy a podél náhonu dovede k Toskánskému sloupu v zahradě domu č. 196 a později vlevo kolem Krčmy na náměstí v Polici nad Metují (11 km).
Zajímavá místa na trase
Hlavňov - sousoší Ukřižování se sochami světců pochází z roku 1860.
Silnice z Hlavňova na Hvězdu byla vybudována v roce 1959
Kovářova rokle - po obou stranách rokle můžete vidět věže s vrcholovými krabičkami a slaňovacími i jistícími kruhy ve stěnách. Věž s názvem Větrná (stojí vlevo od cesty v horní části rokle) byla s největší pravděpodobností zdolána jako první v celých Broumovských stěnách. 28. července 1935 na ní vystoupil František Linhart s druhy.
Kovárna - jeskyně, ke které se váže lidová pověst:
Během sedmileté války se v roklinách Stěn usadila loupežnická banda. Loupežníci, vlastně zběhové z válčícího vojska, přepadali obchodníky jedoucí na trh nebo kladskou cestou za hranice. Jejich ozbrojené tlupy zajížděly loupit až do Slezska, kde pálily a drancovaly. Jeden z hvězdeckých lupičů byl kovářem a zařídil si v skryté jeskyni kovárnu, kde koval zbraně pro své druhy. Ti se s ním na oplátku dělili o uloupenou kořist. Kovář prý nahromadil veliké jmění a své poklady měl uschovány kdesi na dně hluboké skalní rokliny. Dlouho se nedařilo loupežníky polapit, ale nakonec byli přece jen zajati a s nimi i kovář. Všichni byli odsouzeni k smrti, kovář však žádal o milost a sliboval, že postaví silnici z Police až do Broumova a po celé její délce vysází dukát vedle dukátu. Vzali jej na mučidla, aby prozradil, kam poklad ukryl. Nic však neřekl. Byl popraven a své tajemství si vzal do hrobu. Jeho poklad odpočívá na dně kterési rokle.
Mariánská jeskyně - v jeskyni je vytesán reliéf Panny Marie od vratislavského sochaře O. Rachnera z roku 1886.
Hlavňov - pomník Jiřího Vostrého - Žitavce:
Jiří Vostrý - Žitavec (1710-1760). Opat Otmar Zinke vyhlásil roku 1726 patent, jímž hrozil přísnými tresty všem, kdo by neodevzdali zakázané knihy do rukou duchovenstva. Jiří Vostrý odešel v té době s několika dalšími evangelíky z okolí do emigrace do Žitavy. Odtamtud v následujících letech pašoval do Čech knihy. Při jedné takové cestě byl nedaleko Litomyšle chycen, po mučení se přiznal ke své totožnosti a byl odsouzen k vězení na Špilberku. Odtamtud si ho však vyžádal opat Zinke, neboť Vostrý byl jeho poddaným a zručným kameníkem. Pracoval potom s okovy na nohou na přestavbě broumovského kláštera. Podařilo se mu však uprchnout. Ze Žitavy přesídlil k Berlínu do Rixdorfu, kde se mu celkem slušně vedlo. Bylo mu téměř šedesát let, když se rozhodl vydat znovu do Čech. Nešťastnou náhodou padl v Kladsku do rukou rakouských husarů, kteří ho měli za vyzvědače. Byl převezen do Prahy, mučen a dne 27. března 1760 následkům mučení podlehl.
Čertova skála - osamocená štíhlá věžička na kraji lesa nad Suchým Dolem.
Kaple v lese u Suchého Dolu byla postavena roku 1895. Pramen dole pod schodištěm má prý zázračné účinky.
Suchodolská zjevení
10.srpna 1892 spatřila čtrnáctiletá Kristina Ringlová v lese u Suchého Dolu zjevení vysoké ženské postavy v černém šatě, sahajícím až na zem. Neznámá ji třikrát pozdravila: "Pozdrav Pán Bůh". Po čtrnácti dnech se vše opakovalo.
Zpráva o suchodolském zjevení se brzy rozšířila po dalekém okolí. Začaly sem přicházet davy, aby byly přítomny, až se Kristině opět zjeví Panna Marie. Ve výroční den prvního zjevení sešly se znovu celé zástupy. Kristinu však zatkli četníci a okresní hejtman nařídil, aby se lidé rozešli. Ti však místo toho začali hejtmana kamenovat. Nastalo vyšetřování. Společně se světskou mocí zkoumala případ samozřejmě i hradecká konzistoř. Suchodolské zjevení jí bylo prohlášeno za blud. Nebylo to však nic platné. V místech, kde se vše odehrálo, vznikla křížová cesta, později i kaple a do Police stále přicházelo velké množství lidí.
Kristina Ringlová měla během dvou let svá vidění celkem
třiadvacetkrát, poslední 8. ledna 1895. Šestému bylo přítomno 7 000 osob, desátému
a jedenáctému v lednu 1893 vždy 10 000 osob. Kristinin další život nebyl lehký.
Byla žalářována, onemocněla tuberkulózou. Dožila se přesto požehnaného věku
a zemřela v Hořicích 1957.