KULTURA

KINO	GALERIE
KNIHOVNA	FESTIVALY
MUZEA

Kino Hvězda

Kino Hvězda promítá cca desetkrát za měsíc.

Husovo nám., Tel: 0441/452 247

Městská knihovna

Husovo nám. 1, Tel: 0441/452 518

Knihovna poskytuje tyto služby:

• Půjčování knih a časopisů
• Zajištění výpůjční služby z jiných knihoven
• Poskytování bibliografických a faktografických informací

Muzea

Muzeum Boženy Němcové

Tel: 0441/452 406

Předchůdcem dnešního Muzea Boženy Němcové bylo českoskalické městské vlastivědné muzeum, založené jako v jiných českých městech z podnětu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze pořádané v roce 1895. Vlastnímu otevření muzea roku 1902 předcházelo několikaleté období nadšeného shromažďování sbírek. Vůdčí osobností těchto průkopnických snah se stal řídící učitel Josef Chládek. První sbírky, ukázky lidových krojů a nábytku, zbraně z roku 1866, Kancionál literátského spolku z roku 1567, městská privilegia a jiné listiny, cechovní památky, zbytky první veřejné knihovny na Náchodsku založené učitelem Josefem Arnoštem Koliskem, byly nejprve umístěny v radnici, v místnosti za zasedací síní městského zastupitelstva.

Když roku 1919 zakoupil nově založený Klub českých turistů v České Skalici pro muzeum pozůstalost Boženy Němcové od její dcery Dory, vznikla myšlenka založit literární muzeum. Klub turistů zakoupil pozůstalost na radu ředitele brněnského gymnázia a životopisce Boženy Němcové Vincence Vávry, rodáka z Vestce, po té, co byl vzácný soubor památek nejprve nabídnut Národnímu muzeu v Praze, které však koupi zamítlo.

Památky po Boženě Němcové zůstaly řadu let veřejnosti nepřístupné, byly krátce vystaveny v tělocvičně měšťanské školy v roce 1920 u příležitosti položení základního kamene k ratibořickému pomníku. Na podzim roku 1930 se z přízemí radnice odstěhoval okresní soud do nově postavené státní budovy a v uprázdněných místnostech mohl první správce muzea, řídící učitel Jan Krtička, instalovat literární expozici. Slavnostní otevření prvního českého literárního muzea se konalo v neděli 24. května 1931.

K nejcennějším památkám muzea patří pozůstalost Boženy Němcové: různé listinné dokumenty, dopisy, fotografie i osobní rodinné památky, spisovatelčin psací stůl, prádelník a některé její oblíbené obrázky a předměty, například bohatě zdobený vějíř, dar Vojtěcha Šembery za Slovanského bálu ve Vídni roku 1848, první a druhé vydání Babičky podepsané autorkou apod. Součástí rozsáhlé muzejní knihovny je torzo veřejné české knihovny Josefa Arnošta Koliska, knihovna starých tisků obrozeneckých a časopisů, česká, slovenská a cizojazyčná vydání děl Boženy Němcové, regionální knihovna, knihovna spisovatele Václava Řezníčka a soubor knih o válečných událostech války prusko-rakouské roku 1866.

V období první republiky se muzeum soustředilo na rozšiřování literárního archivu, na veřejných aukcích získávalo cílevědomě, často i za značně vysoké náklady další spisovatelčiny rukopisy i rukopisy jejích přátel, navazovalo kontakty s potomky Boženy Němcové, s předními českými literárními historiky, spisovateli, umělci, nakladateli, založilo sbírku českých i cizojazyčných vydání spisovatelčiných děl a začalo shromažďovat literaturu a články hodnotící její dílo a život. Klubu turistů, který muzeum spravoval, nestačily často na tuto rozsáhlou činnost finanční prostředky, proto pořádal různé kulturní akce a z jejich výtěžku díky zájmu veřejnosti muzeum převážně financoval. Významným mezníkem v historii Muzea Boženy Němcové bylo jeho přestěhování a otevření nových expozic v rekonstruovaném Steidlerově hostinci 27. května 1962. V březnu téhož roku byla pro veřejnost otevřena Barunčina škola, rozšířena roku 1981 o nově vzniklý památkový areál, 13. září 1970 byl v parku před muzeem odhalen bronzový pomník Barunky Němcové-Panklové. Toto budovatelské období bylo ukončeno rekonstrukcí muzea po požáru v roce 1986 a otevřením nových expozic literárního a sousedního textilního muzea.

Textilní Muzeum

Tel: 0441/452 933

Muzeum bylo založeno roku 1936 u příležitosti "Textilní a krajinské výstavy" ve Dvoře Králové nad Labem. Spoluzakladatelem muzea, jeho dlouholetým správcem a do roku 1949 také majitelem podstatné části muzejních sbírek byl Alsasan Marius Stadler (1884-1964), ředitel kreslírny královédvorské textilní firmy Josef Sochor.

Sbírkový fond muzea, jedinečný soubor dokladů vývoje domácí i zahraniční textilní výroby, tvoří zejména potištěné textilie, látky ozdobené primitivními zušlechťovacími technikami, trojrozměrné sbírky technického rázu, výtvarné návrhy dezénů, otisky reliéfů forem, manipulační předpisy, receptáře barviv a tiskařů a další písemnosti, doklady ke spolupráci výtvarníků s textilní výrobou, fragmenty koptských textilií, obsáhlá sbírka vzorníků, soubor fotografií, publikace a časopisy odborné knihovny. Ve Dvoře Králové nad Labem byly muzejní sbírky veřejnosti zpřístupněny v letech 1937-42, 1950-59 a 1965-69 v expozicích, postupně vybudovaných na třech různých místech. V letech 1949-52 byly majetkem královédvorského Městského národního výboru, v letech 1953-62 Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a od roku 1963 o ně pečuje královédvorská Tiba. V letech 1980-90 byla pro provizorně uskladněné a zkáze postupně podléhající sbírky zrekonstruována část bývalého kláštera v České Skalici, v letech 1987-90 vybudována a v květnu 1990 veřejnosti zpřístupněna rozsáhlá muzejní expozice.

Expozice Textilního muzea na ploše cca 400 m2 má pět částí. Jsou věnovány textilním surovinám, přehledu vývoje výroby a zušlechťování tkanin, výrobě forem, válců a šablon pro textilní tisk, modrotisku, hlavním druhům mechanizovaného textilního tisku, tradicím bavlnářské výroby a historii textilních tiskáren ve východních Čechách, spolupráci výtvarných umělců (M. Alše, J. Čapka, K. Svolinského, A. Fišárka, J. Trnky. F. Kysely, A. Wachsmana a Z. Seydla) s textilním tiskem, fragmentům tkanin Koptů (křesťanských potomků starých Egypťanů) a dělnickému hnutí v kartounkách a textilních tiskárnách v letech 1781-1897.

Pozoruhodnou součástí expozice jsou mimo jiné zařízení dílen vzorkaře - výrobce forem pro ruční tisk, modrotiskaře a rytce tiskacích válců, provozuschopný ruční tkalcovský stav, perotina, válcový tiskací stroj a stůl pro mechanizovaný filmový tisk.

Galerie

Soukromá galerie ak. malíře prof. Stanislava Gabera

Hurdálkovo nám. 2, Tel: 0441/452 235

Festivaly

Jiřinkové slavnosti

Jiřinkové slavnosti se staly nejslavnější kapitolou města v období historie.. Jejich dějištěm byla zájezdní hospoda U bílého (českého) lva postavená Josefem Steidlerem roku 1824 na rozvalinách maloskalické tvrze. Zakladatel slavností P. František Hurdálek stál roku 1836 u zrodu Jiřinkového spolku královéhradeckého kraje se sídlem v České Skalici a požádal jménem spolku hostinského Josefa Steidlera, aby přistavěl pro slavnosti nad kočárovnou hostince sál. Realizoval tak svou myšlenku spojit nadšení pěstitelů jiřin s probouzejícím se národním životem.

První jiřinková slavnost se konala 14. září 1837 v nově postaveném Jiřinkovém sále. Výstavě jiřin předcházela prohlídka zahrad pěstitelů a hodnocení nejlepších výpěstků. Večer patřil slavnému jiřinkovému plesu. Jeho královnou se stala veřejnosti ještě neznámá Barunka Němcová-Panklová. Před dvěma dny byla oddána s Josefem Němcem v maloskalickém kostele a u Steidlerů měla svatební hostinu.

Jiřinkové slavnosti každoročně navštěvovali mnohé význašné osoby tehdejší doby: Jan Hostivít Pospíšil, Václav Kliment Klicpera, Ignát Lhotský, Bedřich Smetana, Ludovít Štúr a samozřejmě Božena Němcová. Obrozenecké Jiřinkové slavnosti se v České Skalici konaly každoročně po celé desetiletí. Poslední slavnost se konala 20. září 1847 opět v České Skalici. Téhož roku 1. prosince zemřel P. František Hurdálek. Slavnosti zanikly nejen proto, že odešel jejich obětavý organizátor, ale především proto, že za Bachova absolutismu po roce1848 nebylo pro národní slavnosti ve veřejném životě místo. Na sklonku padesátých let a v letech šedesátých se v Steidlerově hostinci sice jiřinkové plesy konaly, ale neměly již kulturní a vlastenecký ohlas.

Jako upomínkové byly Jiřinkové slavnosti obnoveny v roce 1925. Před druhou světovou válkou se konaly v České Skalici ve dnech 22. 8. - 4.9. 1937 při příležitosti 100. výročí Celostátní jiřinkové slavnosti. V roce 1947 byly slavnosti obnoveny a s výjimkou několika let jsou dodnes každoročně připomínány výstavou jiřin a jiřinkovým plesem.

Orlicko - kladský varhanní festival

Festival, který oslovuje mnoho měst v rámci česko-polského příhraničí Euroregionu Glacensis.

Termín: konec září - říjen