PAMĚTIHODNOSTI PAMĚTIHODNOSTI
Nejstarší hronovskou kulturní památkou je původně gotický kostel Všech svatých, s nímž je spojena první písemná zpráva o Hronově (1359). Za třicetileté války byl téměř zničen až na kněžiště, jež sloužilo jako kaple. V letech 1713 - 1717 a 1736 byla loď prodloužena a kněžiště dostalo barokní okna. Při poslední opravě (1968) bylo odkryto částečně dochované ostění původního gotického okna. Z r. 1610 pochází pozdně renesanční zvonice, která s kostelem vytváří charakteristickou dominantu města. Z ní o sv. Jakubu "padolští půlpání" shazovali bradatého černého a ověnčeného kozla, jehož krev sušili a používali k léčení.
V r. 1725 bylo na "městečku" vysvěceno mariánské sousoší, ,jehož dominantou je pozlacená socha Panny Marie s Ježíškem v náručí, vlevo při pohledu od silnice je socha sv. Václava, vpravo socha sv. Bedřicha, vzadu pak sochy sv. Zikmunda a neznámého světce s papežskou tiarou.
K památkám lidové architektury náleží domek čp. 73 v Jiráskově ulici (se dvěma předzahrádkami u silnice), v němž žil hodinář Antonín Knahl se svojí ženou Marií (pokřtěnou židovkou Justynkou) a narodil se jejich syn Jan Křtitel Knahl, hudební skladatel a o od r. 1871 sbormistr c.k. kaple na Hradčanech. Dále Jiráskův rodný domek čp. 90, chalupa čp. 80 evangelíka Zejdla, ,jedinečnou lidovou architekturou je roubené stavení čp. 46 Žabokrkách s vysunutou světničkou (v 70. letech citlivě rekonstruováno a částečně vyzděno), ve Velkém Dřevíči upoutá pozornost statek broumovského typu čp. 42 s klasicistním štítem.
Kulturní památkou je rovněž Jiráskovo divadlo, významná neoklasicistní architektura (1929 - 1930) podle projektu místního rodáka ing. arch. Jindřicha Freiwalda (1890 - 1945), společníka pražské projekční kanceláře Böhm a Freiwald, která se zaměřila především na budovy divadel a peněžních ústavů (v Hronově také budova městské spořitelny).
Do celostátního seznamu kulturních památek byly dále zapsány hrob A. Jiráska se sochou představující truchlící husitskou ženu (od Jaroslava Horejce), socha A. Jiráska od Josefa Malejovského vedle spisovatelova rodného domku (odhalena 1961) a hrob manželů Marie a Antonína Knahlových na starém hřbitově u kostela. V r. 1995 požádal městský úřad, aby za kulturní památku byl uznán také objekt bývalého svobodného dvora, který na přelomu 15. a 16.století vystřídal původní hronovskou tvrz.